Život je hra... Je jen na tobě jak ji budeš hrát ... Ehm velmi chytrá věta, ale řídit se jí je pro mě naprosto nerealistické. Jsem prostě holka, kterou baví psát povídky hlavně s humorovým podtextem, neboť v reálným světě moc humorem nesrším. Snažím se to tu trošku oživit, protože reálnej život je pro mě až moc nudnej. A hlavně tu mi pár lidí věnuje pozornost, za to v reálným světě by si ze mě pár lidí dost utahovalo, kdyby vědělo co tu píšu. A tak vás žádám o jedno... PŠT nikdo přeci nemusí vědět kdo jsem...--> misqwa <---

nobodyimportant: Pravdou je, že jsem tě vždycky obdivovala, možná trochu záviděla. Tolik síly, odvahy a odhodlání. Nečekala bych tohle, takový článek, natolik deprimující. Vlastně máš ve všem pravdu, jednoduše musíš žít pro sebe, najít správnou motivaci, která se ale nedá vynutit, musí přijít sama. Nějakou dobu se musíme topit, abychom dokázali vyplavat zpět na hladinu a být silnějšími. Možná méně citově slabými. Být bezcitnými sice také není řešení, ale snad nebude opakovat tytéž chyby stále dokola.
Svým komentářem nijak nepomohu a jsem si tím vědoma, ale drž se toho, co říkáš a zvládneš to, ať už je to jakkoli těžké. Věřím ti, věř si i ty nadále. Neohlížej se, klidně způsobuj vedlejší škody, stojí to za to. Vítězství se musí vybojovat, něco obětovat se musí. Zvládneš to a jednoho dne budeme šťastné snad obě. Musíme! Jsi dobrý člověk, není na tobě nic falešného, nasloužíš si být spokojená.
Budeš v mé mysli, drž se!!