Narozeninová oslava aneb peklo první úrovně
/Tak je to tu. Rozhodla jsem se, že tuhle jednorázovku prostě napíšu a zveřejním co nejdřív.
Informačka
Enchanted Heart
Kapitola 5.: První hodina kouzel + nemilá pomsta
Dneska nemám náladu ani nikoho zdravit. Proč?! Já vám řeknu proč. Právě teď mám nehorázně velkou chuť se vším seknout a jít si hodit mašli. (Nebo se někam zahrabat, ale někam hodně hluboko!!!) Nemám fakt náladu na nic!!! Jaký bylo ráno?! Ho ho celkem v pohodě. Jeli jsme nakupovat. Jen já mamka. Celkem skvělý, vybrala jsem si dost luxusní mikinuu, svetr a šálu. Přijedem domů a já si jako vážně vzorná dceruška zvolila to, že pujdu pomoc tátovi se dřevem. Zrovna před pár dny ho přivezl... teda no jsou to palety, ale to je myslím jedno. Včera jsem mu s tím pomáhala taky. Jenže dneska mi za tu mojí ochotu chtěl někdo nejspíš pekelně zavařit. Co se stalo?! Nic moc, až na to, že jsem byla venku maximálně pět minut a už jsem si zvládla do nohy zapíchnout dva hřebíky. A ano je to přesně ta noha, ze který mi před nedávnem teklo krve jak sviň. A teď na tom rozhodně nejsem o nic líp. Venku jsem to ani moc necejtila, ale otec plašil jak bláznivej a stačilo, abych se podívala na tu potopu krve áááááá už bulim. Bolí to tak, že to ani není možný, díky tomu, že jsem totální kráva a bulím, mám rozmazanou řasenkua vypadám jak..... Před chvílí se prokázala moje matka jako zdravotní sestra a nakydala mi na to něco, co mi to má vyčistit, takže to šumělo jak.... *píp* a teď?!!!! Myslím, že momentální pocity tu popisovat nemusím. Jedno je, ale fakt jistý a to to, že nemám náladu na nic a na nikoho!!!!!!!!!! Proč já?!!!! Myslím, že tímhle se mi chce někdo tam ze shora vysmát a dát mi jasně na vědomí, kdo je tu pán!!!!! Fajn, tak ať si to ten někdo zkusí, momentálně je mi všechno u prdele!!!! (Sorry za ty výrazy, ale myslím, že tahle situace si to vážně vyžaduje!!!!). P.S. Ta krev není jedin, z čeho se mi dělá blbě..... dost dočinění na tom má i moje sentimentalita!!!!
( We Are The Fallen - Bury Me Alive )
Night of Love
- poslední boj
Čaute.... :D Takový divný pocit, objevit se tu v normálním čase... Né, že by před tím nebyl normální, ale poslední dobou jsem přidávala články hlavně večer. Jsem si taky vědoma toho, že se tu poslední dobou neobjevilo nic nového k povídkám, ale ujišťuju vás, že do konce víkendu se tu něco objeví. Měla jsem v plánu něco napsat dneska ráno, ale nakonec jsem s rodiči zamířila do lesa na houby. Celkem se dařilo, takže jsme se domů vrátili kolem jedenáctý se třema plnýma košíkama, a protože toho bylo tolik, tak se muselo něco usušit, něco zavařit a ze zbytku se dělal pozdní oběd. Fákt nuda na entou... Samozřejmě, že kuchyň jsem nechala na otci, protože všechno, co se týče vaření de mimo mě. Já jsem se radši pustila do úklidu špajzky. Ehm, nemusím snad popisovat, že to nebylo nijak zvlášť záživný, ale aspoň jsem se nějak zabavila. Každopádně mě nehorázně pobolívá noha. Včera večer totiž teklo trochu víc krve. To taky nebudu popisovat, protože i já jsem měla co dělat, abych z toho neomdlela... Fákt nesnáším krev.... :D Moje fóbie..... Nuž, co se dalo dělat. Jinak ten sloh dopadl celkem dobře a mám za jedna. Né, že bych se chtěla chlubit, ale jsem fakt ráda, aspoň něco se mi povedlo. Teď si ještě opravit tu blbou chemii a seminárky..... Fákt z toho lehnu!!!
( Nickelback - Figured you out )
Ahojte.... :) No jo, je to tak, nějak to tu šidím. A nejhorší na tom všem je, že to tu zanedbávat nechci, ale čas si semnou hraje, jako s nějakou loutkoum. Udělat tohle a tamto a taky nezapomenout na tohle a tohle a tak dále... Každopádně jsem na sebe nehorázně pyšná skrz to, že jsem konečně dokončila povídku Tábor. Jak se na to tak dívám, tak si pomalu začínám všímat toho, že mých dodělaných povídek stále přibývá. :D Každopádně jsem, ale nedopsala naprosto všechny a ani nevím, jestli se mi to vůbec povede. Nechci dávat zbytečné naděje, ale nejspíš se časem mrknu na povídku Enchanted Heart a myslím, že by stálo za to, konečně ukončit Protectors Of Life. No, nevím. To si odsouvám někam na poslední příčku věcí, co musím vyřídit. Jak říkám, je vůbec náhoda, že jsem si ukořistila chvilku času na to, stavit se sem. Proč?! No, dalo by se říct, že jsem včera zapojila svou velmi línou mysl a pustila jsem se do slohu, který máme na pátek. Žádný veledílo to tedy není, ale snad bude úča spokojená s tím, co jí před celou třídou přečtu... (Další trapas na dohlednu!!!) Dneska jsme psali nějakou prověrku z matiky a doufám, že dostanu za výborně, protože jestli ne, tak si du hodit mašli! A zejtra mě čekají další dvě hodiny tělocviku. Jako naschvál má bejt přijatelně hezky, takže nemusím ani přemýšlet nad tím, co budeme dělat. Je naprosto jasný, že se jde ven a běhat. Pozitivní na tom je snad to, že patnáctistovku, pětistovku a šedesátku jsme už odběhali, takže teď jen doufat, že se to nebude běhat znovu.... Ale já věřím v to, že prostě běhat nebudem... /Víte, co se říká ne?! Věřit můžu, ale je mi to akorát tak k hov.... la, la, la. / Jinak pokud budu stíhat, asi se stavím na našem společným blogu, takže se dá očekávat další kapitola, ale nevím, nevím......
Tábor
Kapitola 22: Miluju tě
Tábor
Kapitola 21: Nenávidím tě!!!
Ahojda. Tak jsem se rozhodla, že se tu dneska stavím a předám vám pár novinek z mého opravdu nudného života... :D Myslím, že právě dnešní den se řadí mezi ty dny, které bych nejradši vypustila a dělala, že ani nejsou a nikdy nebyly. Bohužel takovou moc nemám, takže se aslespoň vyspovídám tu. Nechci si tu nějak stěžovat, ale všimli jste si, že venku jsou ráno už teploty těsně nad bodem mrazu?! Já bohužel ano. Dost solidně jsem si to uvědomila právě dneska ráno na zastávce. Kosa jak v ..... ani nechci řikat kde a autobus si jede v kolik chce. Pak mě dost hezky překvapilo to, že jsme měli dneska nějakej psací den. Psali jsme ze tří předmětů a z jednoho jsem byla dokonce vyzkoušená. Né že by to všechno dopadlo nějak katastroficky, ale nejsem si jistá češtinou. Bože, jak ta mě někdy dokáže zmást. No, a aby toho nebylo málo, zjistili jsme, že si 'opravdu oblíbená úča na výtvarku' /Cítíte tu ironii?!!/ vymyslela nějakou naprostou kravinu. Né, zase tak velká kravina to nebyla, ale měli jsme na to mít nějaký věci. Samozřejmě, že to polovina třídy neměla. (Jo jasně, byla jsem mezi nimi i já, ale tentokrát to moje vina vážně nebyla. Za to může právě ona, protože si ty svoje požadavky sdělovala ve chvíli, kdy jsem nebyla přítomna. Samozřejmě, že pak se to obrátilo v to, že nám to měli ty paka ze třídy říct. Nemusím, ale snad vysvětlovat, že nic takového, jako je probírání pomůcek na výtvarku, se vážně nekonalo.) Takže mě tenhle den nijak nenadchl. Nuda, nuda a zase nuda. Teď už jsem konečně doma a můžu si tu v klidu sedět a popíjet kafíčko... :D Jinak, když už jsem tu, tak vás aspoň můžu informovat o mých plánech. Plány jsou možná trošku silné slovo, ale i tak. Myslím, že do neděle by se tu mohla objevit první kapitola Night of Love 3 a nějaká z posledních kapitol k Táboru... :) Jinak mám tu rozhodně více plánů, ale ty se uskuteční až po dokončení Tábora... :)
( Olly Murs - Heart Skips a Beat ft. Rizzle Kicks)