Ahóójte... :) Myslím, že není potřeba, abych si tu vymýšlela nějaký výmluvy skrz mojí aktivitu. Prostě a jednoduše je začátek školy a já už toho mám až teď po krk. Je to pro mě dost složitý. Nová škola, nový lidi a nový učivo. Prostě si potřebuju najít nějakou taktiku, jak to všechno zvládnout. Jde o to, že se domů někdy dostanu až na takovou šestou hodinu. Samozřejmě, že někdy i dřív, ale to budu mít třeba školu už od sedmi. Myslím, že mi bude pár týdnů trvat, než si na tenhle nový ruch zvyknu. Proto vás prosím o trpělivost s mojí aktivitou. Myslím, že teď je na tom část z vás stejně. :) Nechci vyvolat žádné diskuze ohledně toho, že končím. To tu fakticky nehrozí. Prostě se tu budu ze začátku objevovat míň. No a postupem času by se to mělo jen a jen zlepšovat.

Ňuňuňu.... :D

 Čaute... :) Uf, konečně jsem se sem taky dostala. Vlastně ani nevím, co bych vám sem napsala. Dnešek byl trošku víc chaotickej. Ráno jsem musela vstávat brzo a ke všemu jsem si nechala doma sluchátka, takže jsem v autobuse umírala nudou. Byla jsem dost na vážkách. Přeci jen jsem netušila, jak se ve škole zorientuju. Nakonec jsem se ale chytla pár holek, takže jsem jakžtakž zvládla najít třídu. Ovšem další problém nastal hned, co jsem vešla do malé, vážně dost zatuchlé, třídy. Všichni tam už byli a vypadalo to, že se nenajdou žádná volná místa k sezení. Dalo mi to dost psychicky zabrat, ale nakonec jsem si místo našla. Ovšem nevzbudilo to zrovna velké sympatie u jedný holky, co tam seděla, takže si šupem odsedla. /Ha, ha, ha..... jo, až tak hrozný jsem si to nepředstavovala, nuž co, může mi... nebudu sprostá! :D/ Přeci jen vysvitla naděje a vedle mě se objevila osůbka, který jsem nejspíš nijak nevadila. Pak už nás jen informovali o všem možném a já si nestíhala zapisovat infa. Hm, chcete můj dojem?? "Grrrrr, já tam nechci!!!!!!!!!!" :D Asi tak něco podobnýho... :D

"Jediná moje útěcha je ON!!!! Můžu se na něj koukat kdykoliv se mi zachce. A teď se mi fakt CHCE!!"

Druhá šance

Kapitola 14: Co to semnou udělal?

Boys before flowers

...

Druhá šance

Kapitola 13: Prostě se nevzdám

Kaichou wa maid-sama!

Čaute... :) Doufám, že jste si všichni užili dnešní den stejně dobře jako já. Dnešek byl prostě legendární a nezapomenutelnej. Proč? No, zúčastnila jsem se s Péťou srazu Directionerek a musím říct, že bylo na co se koukat. Vážně jsme se odvázali. Prostě ještě nikdy jsem nezažila tak crazy den... :D Zpívali jsme a dělali kraviny... :D Tohle všechno se událo na náměstí, takže se kolemjdoucí měli na co dívat. Dokonce jsme měli i pódium, to se celkem hodilo. No, prostě byl tohle snad nejlepší den z prázek, moc jsem toho nezažila, takže tohle je zatím v žebříčku na prvním místě. :) Něco málo jsem vyfotila, takže vám sem něco hodím. :) Mějte se fajn a snažím se zapracovat na dalším článku, takže se tu brzy objevím. :))

Bylo to poprvé, co jsem se účastnila nějakýho srazu a musím říct, že jsem nečekala, že by to mohlo být až tak super. :) Prostě jsem zase zkusila něco novýho a líbilo se mi to... :D Ještě by mohl být sraz Lostprophets, ale moc lidí je v Česku nezná... škoda.... :(

Vaše Misqwa W.

Čaute... :D Tak jsem konečně tu. Celý den jsem toužila po volné chvilce a právě teď ta chvilka nastala. Konečně jsem se sem mohla stavit a dokonce vám i něco nesu. Už dlouho jsem přemýšlela o další rubrice, která by se týkala recenzí na anime a doramy. No a jelikož jsem se konečně rozhoupala, vytvořila jsem novou úvodní animaci. Takže v nejbližší době se můžete těšit na spoustu nových věcí... :) Rozhodně se do toho chci opřít a rozjet to tu. :)

/Tady máte malou ochutnávku toho, co se tu brzy objeví.../

Vaše Misqwa W.

Ahojte, zdravím. :) Včera jsem nebyla doma, takže jsem neměla šanci sem něco přidat. Ovšem teď už jsem tu a musím říct, že jsem včera pěkně zapracovala na další kapitole Druhé šance. Mám spoustu nápadů do budoucna. Jenže naskytl se další problém a to práce doma. Budu muset natírat palubky a je jich fakt moc, takže nemám ponětí, kdy zase přispěju nějakým článkem. Možná bych něco mohla sesmolit večer, no uvidím... Každopádně se budu snažit. :) Prázdniny se pomalu blíží ke konci a na mě padá čím dál tím víc věcí. A čas tak rychle utíká... :(