Tábor
Kapitola 5.: Jak já říkám, není na oddych v chládku....
Krotitelé upírů
Ahojda... Jsem tu jen na skok. Proč?! Momentálně jse dodělala video na One Direction. Jo jo na TY kluky... Samozřejmě, že jsem si pěkně mákla. Není to nic moc, ale i tak..... Mimochodem celé video je věnováno pro Peťulu... :) :) Snad se bude líbit... :-* :-*
(One Direction - moje tvorba ) <---- pro změnu něco mého.... :-*
Tábor
Kapitola 4.: Není nic lepšího, než ranní vstávání.....
Cyberbully
Čusík.... Eh eh eh sotva jsem se dovalila k počítači. Venku zavládlo vedro a já jsem totálně celá hotová z tý změny. Neváhala jsem a naložila se do bazenu a pak se chvíli slunila. Probĺém nastal až pak a to ten, že mě začala bolet hlava..... Ani se nedivím, za den jsem vypila necelej půl litr vody... Takže jsem vylovila ze špajzky pití a momentálně to do sebe leju. Ke všemu nemůžu ani otevřít okno, protože už tak tu je hic.... Zítra o odpoledce se chystáme na nějakej pomník z první světový války, takže pokud přežiju zbytek dneška, padnu stoprocentně zítra. :D :D
( Jason Derulo Feat Nemesis - She Flys Me Away ) <--- Mimochodem čtu knížku, co jsem si pučila z knihovny.... Můj názor??: Je to naprostá volovina. Jsem někde na 36 straně a vůbec se mi nechce číst dál.... Jo a taky jsem se dokopala a stáhla filmy na flešku.... ve škole totiž už nějak často vysedáváme u telky.. :D
Neztrácej naději
(Ahojda.. :) Všechny zravím. Nesu další jednorázovku. Tentokrát mi vnuklo tenhle nápad moje zkoušení z přírazu... Jo jasně řikáte si, že je kravina, aby mě něco napadlo ve chvíli, kdy jsem zkoušená... Ale je to tak. Rychlý popis: Celá povídka se zaměří na Emily Robersovou. Šestnáctiletou dívku, která díky autonehodě, v autě co řídí její rodiče, přijde o sluch. Nehoda se jim stane ve chvíli, kdy se vracejí z vystoupení, ve kterém jako hlavní roztléskávačka účinkovala právě Emily. Jenže copak jde žít na místě, kde se vám všechno zhroutilo? Emily toto místo viní z toho, že přišla o sluch a tím pádem i o roztleskávání. To byla jediná věc, kterou milovala. Jenže teď je po všem. Hudbu by možná slyšela, ale jen za dost kvalitního naslouchátka. Naslouchátko má... ale kdo by stál v týmu o mrzáka?! Už to nemůže v tom zapadákově vydržet. Lidi se na ní dívají se soucitem a to ona nechce. Takže zbívá poslední možnost a to stěhování někam jinam..... /Ehm asi jste pochopili, že jsem byla zkoušená ze sluchu, takže asi musím poděkovat naší úče na příraz, za skvělou inspiraci a tu to máte...)
Nebudu zdržovat zbytečnýma kecama, takže jde se na to --->
"Ááááá nemůžu tomu uvěřit, že jsme vyhráli," zavřískala jsem přes celý auto a tím přehlušila momentální písničku v rádiu.
"Zlatíčko byli jste naprosto úžasný. Jsem na tebe nehorázně pyšná," otočila se na mě mamka s obrovským úsměvem.
"Děkuju. Tancovalo se mi mnohem líp, když jsem věděla, že se na mě díváte," zašvitořila jsem.
"Přece jsi si nemyslela, že bychom si to nechali ujít že ne?!" zeptal se taťka a otočil se na mě od volantu.
"Ne to ne, ale..." nestačila jsem to doříct, protože se ozval hlas mamky.
"Brzdi. Patriku pozor," stihla ještě vykřiknout, ale bylo pozdě. Nevím co přesně se stalo. Bylo to tak rychlé. V jednu chvíli bylo slyšet kvílející brzdy, v další ochromující náraz, poté ce auto několikrát otočila a já narazila hlavou do okýnka, které se roztříštilo na kousky.
V tuhle chvíli jsem ztratila vědomí.
Pretty little liars
Tábor
Kapitola 3.: První noční hlídka... mazec jak jinak že?!
Vyměřený čas